Původní zemí lilku je Indie. V Evropě se začal pěstovat v XV. století v Itálii. Tato zelenina má hodně odrůd. Některé jsou větší, jiné menší. Některé májí barvu bílou a jiné purpurově červenou.
Je to zelenina velice bohatá na vodu (92%). Obsahuje velké množství minerálů, draslík, zinek a magnézium. Lilek patří mezi zeleninu s nejméně kaloriemi. 100g této čerstvé zeleniny nemá více než 18kcal. Slupka obsahuje vlákninu, která je bohatá na anti-oxidanty. Pro zachování nutriční vlastnosti je lépe ho vařit s minimálním množstvím tuku.
Jak vybrat dobrý lilek? Tvrdý a lesklý, s hladkou slupkou. Stopka musí být tvrdá, ne vysušená.
Jak dlouho ho skladovat? Maximálně jeden týden v boxu na zeleninu v dolní části lednice.
Jak ho konzumovat? Vařený, dušený v páře (tato úprava nám zaručuje minimální obsah tuků). Před pečením nebo smažením ho můžeme marinovat v olivovém oleji a ochutit provensálským kořením, česnekem, zázvorem, majoránkou nebo kapary. Výborně se hodí pro přípravu zeleninových špízů (spolu s rajčaty, žampióny a cuketou), skopovéhou nebo kuřecího masa. Tato zelenina je součástí i tradičního ratatouille (francouzské oblasti Provence), Parmiggiana (Itálie) a moussaky (Řecko). Připravuje se z něho i tzv. nepravý kaviár.
Z lilku můžeme připravit i jídla na sladko-slano. Například tajin s jehněčím mase a datlemi, dochucený kmínem a kurmumou nebo paprikou a curry.